Geomenacie, ley lines, megality, energie v krajině, posvátná místa

Panenský Týnec

01.02.2019

Panenský Týnec (někdy také Panenská Týnice) je místo opředené zajímavou historií, která sahá hlouběji než jen do středověku.

Najdete zde klášter klarisek, nedostavěný chrám zasvěcený Panně Marii, léčivý pramen sv. Blažeje, kostel sv. Jiří. Také se o Panenském Týnci traduje, že se v místě nedostavěného chrámu vyskytují pozitivní energie.

Archeologické nálezy z Panenského Týnce dokazují, že přímo v místě kostela a kláštera měli Keltové nejen své obydlí, ale i svatyni. U Panenského Týnce se také nalézá mohyla z časně laténského období.

Od středověku pak osada Panenský Týnec patřila kladrubskému klášteru, během 13. století ale přešla do majetku Žerotínu (Žirotínů). Traduje se, že klášter pro klarisky v Panenském Týnci založil roku 1293 Habart ze Žerotína jako poděkování Svaté Anežce, která měla uzdravit jeho ženu Scholastiku z neplodnosti tak, že na chvíli přitiskla svůj bok k jejímu. Zakladatelem ale mohl být také Plichta ze Žerotína (okolo roku 1280)

Kdo začal ale v Panenském Týnci stavět chrám zasvěcený Panně Marii není známo, předpokládá se, že jeho stavbu započal možná Plichta ze Žerotína, případně Plichta Mladší ze Žerotína a chrám byl zasvěcen původně Nejsvětější Trojici.

Tento gotický chrám se ale pohužel Žerotínům nepodařilo dostavět. Chrám i klášter navíc poničili husité a i když se klášter obnovit podařilo, chrám nikoliv.  Klarisky nakonec odešly do Prahy do Anežského kláštera, a když byl zničen i ten, vrátily se zpět do Panenského Týnce.

Panenský Týnec měnil postupně majitele a klášter chátral, pohřební kaple zanikla, a nakonec byl klášter Josefem II. úplně zrušen. Poté byl v 1. polovině 19. století klášter přestavěn na zámek.

Ve 20. století byl zámek používán jako mateřská škola nebo jako byty, nakonec se v jeho prostorách usídlil obecní úřad a knihovna. 

Nedostavěný kostel Panny Marie je zajímavý i z jiného důvodu - dle vyjádření slavného stavitele Kamila Hilberta měla chrám v Panenském Týnci stavět huť Parla Parléře, která stavěla i chrám sv. Víta na Pražském hradě.

Kostel měl být opravdu velký - jen kněžiště (místo, kde se konají obřady) měří na délku 21 metrů! Bohužel se z kostela dochovala jen část, i tak si ale lze při návštěvě torza kostela představit, jak by mohl být kostel působivě vysoký i mohutný, kdyby byl dostavěn. Měl mít rozměry 46x27 metrů.

Možná vás bude také zajímat, že na místě zbořené hrobky Žerotínů byl vystavěn další, nový zámek, který byl ale v 60. letech minulého století zbořen (památkový katalog uvádí rok 1971) a zůstaly z něj jen podzemní prostory.

Přímo v chrámu byl uskutečněn geofyzikální radarový průzkum, při kterém byly zjištěny v podzemí určité anomálie (viz. odkazy níže).

V jednom zdroji na internetu jsem se také dočetla, že kolem Panenského Týnce vedla zemská stezka Via Regia, což byla královská cesta z Prahy do Lipska, ale tuto informaci se mi zatím nepodařilo ověřit z hodnověrného zdroje.


Moje osobní zkušenost

Panenský Týnec jsem navštívila v roce 2013, do té doby jsem o Panenském Týnci nevěděla a v té době jsem zatím ani krajinné energie  neuzkoumala. Přesto jsem v Panenském Týnci zajímavé energie cítila. Více o tom zde:  https://geomancy.webnode.cz/l/panensky-tynec-moje-osobni-zkusenost/


 

Odkazy, zdroje a více info

 


Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky
Používáme cookies, abychom zajistili správné fungování a bezpečnost našich stránek. Tím vám můžeme zajistit tu nejlepší zkušenost při jejich návštěvě.

Pokročilá nastavení

Zde můžete upravit své preference ohledně cookies. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.