Ley obrazec: hora Říp a menhiry v Klobukách, Družci a Chabrech
Hora Říp a soustava 3 menhirů - menhir v Klobukách, menhir u Družce a menhir v Dolních Chabrech
Menhir v Klobukách, který má prokazatelně archeoastronomickou funkci, během Beltinu můžete od tohoto menhiru pozorovat, jak slunce vychází za Řípem. (Za ty staletí se trochu osa východu slunce posunula, ale ne moc, slunce a hora Říp jsou pořád jasně během Beltinu propojené).
Menhir v Družci - dřív stával přímo před kostelem, teď je trochu jinde. Použila jsem jeho dřívější polohu. Otázka je, jak moc se s tímhle menhirem během staletí nebo dokonce tisíciletí hýbalo.
Menhir v Dolních Chabrech - dočetla jsem se, že během slunovratu je možné od tohoto menhiru pozorovat východ slunce nad vrchem Ládví, kde také bývalo pravěké osídlení.
Wikipedie například uvádí: "Vrch Ládví není jen významnou geologickou oblastí. Jeho jedinečnost spočívá i v jeho spojení s vývojem osídlení pražského území pravěkými lidmi. První nálezy pocházejí z povrchových sběrů na počátku 20. století, pravděpodobně v souvislosti s otevřením povrchových lomů. Systematické výzkumy a hojnější nálezy probíhaly především v 50., 60., 70. letech 20. století. V roce 1973 byl na vrchu Ládví proveden zjišťovací archeologický výzkum, jehož výsledkem byly především nálezy pozůstatků kamenných nástrojů ze středního paleolitu a neolitu. Vrch Ládví se tak zařadil mezi nejvýznamnější naleziště středního paleolitu a představuje také jednu z mála lokalit dokazující osídlení Čech v době paleolitu."
Mapa: https://mapy.cz/s/cujunugamu
Když jsem propojila Říp s těmito menhiry, zjistila jsem, že vytvářejí lichoběžník, který má délku stran zrcadlově velmi podobnou, viz, obrázek nahoře:
- delší strany mají rozměr 29.26 km a 29,41 km
- kratší strany mají rozměr 22.36 km a 23,62 km
To mě docela zaujalo, přišlo mi, že by to byla příliš velká náhoda, proto jsem si udělala i vnitřní rozteč, přičemž jsem zjistila, že jedna rozteč měří 35,86 km a druhá 37,61 km, což je také velmi zajímavý rozměr, většinou nejsou poměry stran a vnitřních roztečí lichoběžníků, které jsem studovala, tak blízko u sebe.
Jak jsem se tak dívala na obrazec, měla jsem dojem, že je mi tam něco povědomého. Ověřila jsem si svoji domněnku výpočtem a potvrdila jsem si, že delší rozteč je tou kratší roztečí rozdělená do zlatého řez! Už několik týdnů jsem po zlatém řezu pátrala a nic, a když jednou nepátrám, zrovna na něj narazím...
Jeden zlatý řez jsem totiž již v této lokalitě našla - je to propojení tří románských rotund v Holubicích, na Budči a ve Vrapicích. Obě linie zlatého řezu - rotundová i menhirová, se kříží cca půl kilometru od hradiště Homolka u Stehelčevsi, ale jestli má toto křížení s hradištěm něco společného momentálně netuším, snad se řasem nějaká spojitost objeví.
Ověření vzdáleností a zlatého řezu výpočtem
Když vynásobíte kratší část rozteče zlatým číslem (14,41 x 1,618), dostanete číslo 23,315. Když vynásobíte to výsledné číslo 23,315 zase zlatým číslem (23,315 x 1,618), dostanete výsledek 37,72.
Ověření vzdáleností zlatého řezu na mapě
Podle mapy měří menší část vnitřní rozteče 14,41 km, delší část 23,2 km, a celkem ta rozteč, která propojuje klobucký mehir a menhir v Dolních Chabrech, měří 37,61 km.
Srovnání vzdáleností zlatého řezu
Vzdálenost dle výpočtu 14,40....23,315....37,72
Vzdálenost dle mapy 14,41...23,200....37,61
Zajímavosti:
Přesně na spojnici menhir v Družci - menhir v Dolních Chabrech leží menhir v Horoměřicích.
Při prodloužení linie
Závěr
Otázka je, jestli je tento zlatý řez náhoda, když je navíc ve stejné lokalitě jako ten první... A pokud to není náhoda, proč ten zlatý řez? Znamená něco důležitého?
Celý obrazec má navíc návaznost na další místa a menhiry, ale vůbec nevím, kdy se mi to podaří zpracovat do článku.