Zaniklá rotunda sv. Vavřince, Praha 1
Odsvěcený kostel sv. Anny, dnes známý jako Pražská křižovatka, skrývá tajemství - na tomto místě stávala rotunda postavená z opukových kvádříků, zasvěcená sv. Vavřincovi, postavená v 1. pol. 12. století. Roku 1232 získali toto místo od Václava IV. do svého vlastnictví Templáři. Zbořen po polovině 14. století, od roku 1365 již zmiňován jen kostel sv. Anny (kostel sv. Anny byl stavěn průběžně během užívání rotundy.
Článek na webových stránkách Pražské křižovatky o zrušeném kostele sv. Anny na Starém Městě pražském (Wikipedie: původně Pražské město/Pragensis civitas, Větší město/Major civitas či Staré Město pražské/Antiqua civitas Pragensis, německy Altstadt) uvádí:
"Za doby vlády Václava I. získal roku 1232 rotundu sv. Vavřince do svého vlastnictví řád templářů. Templářský řád vznikl roku 1118 v Jeruzalémě na ochranu narůstajícího počtu neozbrojených poutníků před lupiči. Během krátké doby se templáři dokázali dostat do centra dění nejen ve Svaté zemi a postupně se stali jedním z nemocnějších a nejbohatších řádu v Evropě. Moc a bohatství řádu pak zřejmě staly mimo jiné důvodem jeho zrušení roku 1312.
Při archeologickém výzkumu roku 1954 a 1956 Ivan Borkovský rozeznal stavební aktivity templářů a spojil je s přístavbu "lodi" tvořené šikmo se sbíhajícími zdmi, z nichž líc severní zdi se zachoval i ve vyšších partiích a byl přitom začleněn do zdiva kostela sv. Anny. "Loď" byla vystavěna z opukových kvádříků a zakončena apsidou, kterou zachytil výzkum I. Borkovského pod základy gotického a renesančního oltáře pozdějšího kostela, jenž navazoval na základy oltáře staršího, spojovaného s templářským kostelem. Toto stavební uspořádání, typické pro všechny templářské sakrální stavby, připomíná tradičně dispozici jeruzalémského chrámu Božího hrobu, ale přímá souvislost nebyla prozatím dostatečně prokázána. Do souvislosti s templářskou úpravou kostela dává Borkovský rovněž vyzdění opěrného pilíře k vnitřnímu líci rotundy (Borkovský 1957). Severně od kostela postavili templáři obytné a hospodářské budovy své komendy a učinili z ní tak hlavní sídlo řádu v českých zemích.
Po zrušení templářského řádu koupili dvůr s kostelem sv. Vavřince johanité, kteří jej prodali roku 1313 dominikánkám od kláštera sv. Anny na Újezdě.
Zdroj (s poděkováním autorům):
Martin Pavala, 2004: https://www.techartis.cz/Anna/Anna.htm
Martin Pavala : https://www.tradice.com/realizace/aktual/Anna/Bosche.html
Miroslav Kovář - Zdeněk Dragoun 2012: Příspěvek k poznání komendy templářů v Praze na Starém Městě; Staletá Praha XXVIII / 2012 / č. 2.
Ivan Borkovský 1957: Objev templářského kostela v Praze. Archeologické rozhledy 9, 1957, 500-507."
Odkazy:
- https://www.prazskakrizovatka.cz/uvod/aktuality/137-z-nejstari-historie-praske-kiovatky-templai
- https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/661065/bezhlavy-templar-strasi-ve-staromestske-liliovce-jak-ho-lze-vysvobodit-ze-zakleti-patku-trinacteho.html
- https://www.kampocesku.cz/clanek/24640/prazska-komenda-templaru
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9_Anny_(Star%C3%A9_M%C4%9Bsto)
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Rotunda_svat%C3%A9ho_Vav%C5%99ince
- https://www.dominikanky.cz/historie-kazatelskeho-radu
- Propojení různých kostelů a kapliček, zasvěcených sv. Vavřinci (použila jsem i historickou mapu, protože je zde dobře vidět Česká republika a propojení kostelů v rámci ČR): https://mapy.cz/s/cahojomaku