Noutonice - mohyla, hřbitov, kříž a kostel sv. Jana Křtitele

 Někdy po roce 2008 jsem jely na popud kamarádky, která slyšela, že na noutonickém hřbitově straší, obhlédnout hřbitov v Noutonicích. Nic jsme tam tenkrát ale necítily, snad jen něco trochu divného kousek od kostela. Myslím, že jsme tenkrát ani neznaly pověst o Babetě. V té době přece jen ještě nebylo na internetu tolik informací o tajemnu, jako dnes.

A tak vždycky, když jsem někde zaslechla pověst o strašení na Noutonickém hřbitově nebo viděla video, které mělo něco zvláštního na noutonickém hřbitově, myslela jsem si něco o bujné fantazii těch, kdo hřbitov navštívili.

Ale před několika lety jsem se nastěhovala do obce, která je od Noutonic jen pár kilometrů (aniž bych to ovšem tušila), a začala jsem se ze zvyku zajímat o okolí, památky, archeologii a tajemno v okolí mého nového bydliště. Noutonicemi jsem pak několikrát projížděla autem, ale nikdy jsem se na hřbitov nedostala, až dnes, v polovině května 2020. Vyjela jsem si na kole, a už od Erzu jsem viděla červenou kostelní střechu, která v dálce vyhlížela skrz světlé koruny stromů, a tak jsem se rozhodla, že se pojedu k tomu kostelíku podívat když mě k sobě tak láká. Že jde o kostel na noutonickém hřbitově jsem vůbec netušila, až když jsem dojela k ceduli na začátku vesnice.

Když jsem přijela k noutonickému hřbitovu, vypadal jinak, než jsem si pamatovala, a tentokrát jsem ale hlavně cítila velmi silnou energii, ze které se chtělo chvílemi až plakat. Nejvíc jsem ji cítila u kříže před hřbitovem. U kříže mě upoutala soška Panny Marie a malých andílků. Nějakou  energii a velký tlak na hrudi jsem velmi silně cítila i nahoře na schodech před kostelními vraty, a poté ještě na hřbitově v okolí kostela, nikoliv ale přímo u budovy. Pomohlo mi teprve, když jsem dala dlaně k sobě, pak jsem mohla energii cítit bez problémů a mohla jsem se po hřbitově procházet volně. Zajímavé také bylo, že na více hrobech na hřbitově jsem viděla malé sošky andílků nebo hřbitovní svícny s motivem anděla. Rozhodně jich bylo víc než na jakémkoliv jiném hřbitově, který jsem navštívila.

Víc se mi o téhle noutonické návštěvě nechce psát. Rozhodně jsem měla pocit, že za ty roky se energie noutonického hřbitova a jeho okolí změnila a že dřív, před mnoha set lety, v tomhle místě bývalo možná nějaké kultovní nebo jinak zvláštní místo. Noutonický hřbitov určitě ještě někdy navštívím.

Odkazy

• Článek na Moskyt.cz o noutonickém hřbitově   https://www.moskyt.net/noutonicke-prizraky
• Video na Moskyt.cz o noutonickém hřbitově   https://www.moskyt.net/film/noutonicky-hrbitov-film  
  
• Video - Noutonické běsy: Tajemství křičících mrtvých   https://youtu.be/XHzKA4LAIMo 
  
• Video - Zlopověstná Babeta a noutonické běsy - jak to bylo doopravdy   https://youtu.be/E6nV06Yx90A
  

Mohyla Noutonice - Lichoceves 

Zdroj z Lidé a země č.2  uvádí, že velká mohyla stávala při polí cestě mezi Noutonicemi a Velkými Přílepy, archeologický zdroj uvádí, že stála při polní cestě z Lichocevsi ke Kamýku a Noutonicům. Mohyla se uvádí také jako Homolka nebo Žižkova homole. (archeologický zdroj uvádí Žižkova = podle statku)
Měla být třístupňová, osázená stromy. Zmiňuje ji páter Krolmus, navštívil ji r. 1852 (uvádí ji jako mohylu (homoli) v Lichocevsi u Duchoměřic (Tuchoměřic). Po roce 1875 byla rozvezena hlína z mohyly na pole.  

Podle pověsti měla být mohyla hrobem pána z nedaleké Okoře. 

Více info: 

1. Naleziště v okolí noutonickém, Karel Procházka, https://www.jstor.org/stable/42692750?read-now=1&seq=1#page_scan_tab_contents  (nutno se zaregistrovat a přihlásit)
   
2. Paměti o Lichocevské Žižkové homolce (mohyle)    https://www.facebook.com/SpolekproobnovusochysvateJuliany/photos/a.189640592413687/401480121229732/ 
   
3. V článku "Tajuplný ostrov Tursko" (vyšlo v Lidé a země, dostupné na https://www.e15.cz/magazin/tajuplny-ostrov-tursko-1285259) se uvádí: " Nedaleko Turska se ještě roku 1875 tyčila mohutná mohyla, a to při polní cestě z Velkých Přílep do Noutonic. Václav Krolmus zkoumal mohutnou mohylu, vysokou více než deset metrů. Napsal o ní v dopise: "Vy tam máte nablízku u Lichocevsi památnou mohylu, ale tu já nikdy nerozkopám, byla by jí věčná škoda." Právě již zmíněného roku 1875 byla však mohyla rozvezena. "Tisíce vozů z ní byly..." můžeme si přečíst strohou zprávu. Nic víc po této památce nezbylo." 
4. Na webu https://zhola.com se píše: "Pár set metrů severně od lichoceveské mohyly (při silnici Kamýk-Noutonice) byla r. 1932 objevena největší hrobka příslušníka nobility z doby stěhování národů v Čechách (viz). Byla podzemní, zda nad ní kdy stála mohyla, se zřejmě neví, přesné umístění jsem nenašel. Za poznámku stojí tvrzení v článku, že hroby velmožů byly často mimo pohřebiště."
5. V Záznamu hodnocení současného stavu obyvateli (obecvzahrade.cz) je uvedeno: "Zmíněna byla i zaniklá mohyla u Lichocevsi, jejíž lokalizace není (pravděpodobně) přesně známa. Podle knihy Tajemná místa Česka, Jitka Lenková, nakladatelství XYZ, 2016 byla nazýván Homolka nebo též Žižkova mohyla. Podle některých svědectví archeologů měla být asi 18 m vysoká, třístupňová, terasy měly být osázeny ovocnými stromy. Jde pravděpodobně o nadnesené rozměry, reálných může být 10m, průměr 50m. Kolem roku 1875 byla v rámci zkvalitnění polností hlína rozvezena do okolí a dnes po ní není památky. Podle legendy v ní byl pohřben jezdec na koni - snad hradní pán z Okoře. V roce 1830 se zde našel bronzový kruh, přilba, náramky, keramická popelnice, uvnitř kopce však nebylo nic. O dvacet let později byly u Homolky objeveny kostrové hroby, sídlištní jámy a zlomky keramiky, což však v tomto kraji s bohatou kulturní historií není nic neobvyklého." 
   
6. Podle rozpis nálezů z katastru Lichoceves z archivu ARÚP (digiarchiv.aiscr.cz) se uvádí, že šlo o kuželovitou vyvýšeninu na pastvině severovýchodně od obce při polní cestě ke Kamýku a Noutonicům, st. ppč. 26. Původně měl být vrchol mohyly osázen topolem, později byla homole osázena ovocnými stromy. Výška mohyly přes 10 metrů, průměr 50 m,  obvod paty mohyly 170 m, obvod temene necelých 30m. Proběhl jen povrchový průzkum. Před rokem 1875 měl dát homoli prokopat a rozvézt na pole Hugo von Strassen. 
   
7. V. Krolmus Slovník obyčejů, pověstí, pověr, zábav a slavností lidu českého -     https://tyfoza.no-ip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid13/texty/0208-0415.htm 
8. https://aktax.mypage.cz/menu/domovska-stranka/jeste-jednou-ceske-pyramidy 

 Odkazy různé 

https://www.tursko.cz/e_download.php?file=data/editor/100cs_29.pdf&original=TN2018cervenNahled.pdf (str.12)

Dějiny a topografie archeologických nálezů na území Turska a jeho okolí 
https://media.archeologicky-atlas.cz.s3.amazonaws.com/production/source/documents/Chynov/Vojtechovska_2001.pdf