Geomenacie, ley lines, megality, energie v krajině, posvátná místa

Linie rotund Holubice - Praha - Kostelec u Křížků - Libouň

28.05.2022
Linie rotund
Linie rotund

Při psaní článku o znovuobjevené rotundě sv. Václava na pražském Malostranském náměstí jsem našla linii, která spojuje rotundu Narození panny Marie v Holubicích - rotundu sv. Víta na Pražském hradě - rotundu sv. Václava - rotundu sv. Pankráce - rotundu sv. Martina v Kostelci u Křížků - rotundu sv. Václava v Libouni. Celkem měří tato linie 73,66 km a je pod azimutem 148° - 150° (resp. okolo 330°).  

Co víme více o rotundách na této linii? Leží snad tyto rotundy na staré obchodní stezce? Nebo se jen protnuly dvě linie, které byly na sobě nezávislé? Nebo je v tom něco jiného? Zajímavé jsou délky jednotlivých úseků:

  • Holubice - Pražský hrad - sv. Pankrác 18,909 km 
  • úsek sv. Pankrác - Kostelec u Křížků 18,960 km
  • úsek Kostelec u Křížků - Libouň  35,860 km, což když se vydělí 2, dostaneme číslo 17,900 km, což je velice blízko rozměrům prvních dvou úseků. 

Pokud by šlo o obchodní stezku, mohl by být další úsek v Benešově, kde byl například minoritský klášter ze 13 století nebo dosud stojící kostel sv. Mikuláše původně z let 1260-8 a jelikož vím, že nedaleko této delší části linie se nachází rotunda v Týnci nad Sázavou,  mohla by trasa být následující: rotunda v Libouni - Benešov - rotunda v Týnci nad Sázavou - rotunda v Kostelci u Křížků. 

MAPY
Původní nalezená linie https://mapy.cz/s/gobodakuhu 
Alternativní linie https://mapy.cz/s/guhufomohe     

Popis jednotlivých míst linie

Rotunda Nanebevzetí panny Marie - nyní kostel, postavena v první třetině 13, století. Okolí rotundy je bohaté na různé archeologické nálezy. Místem vedla dávná kupecká stezka. Rotunda Nanebevzetí panny Marie je součástí i jiných, velice zajímavých linií. 


Pražský hrad, rotunda sv. Víta, nyní katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Netřeba představovat, i zde stávala rotunda. 


Rotunda sv. Václava, Malostranské náměstí, Praha - podle legendy byla postavena: "...na místě, kde se zastavil 4. března (932 nebo 938) povoz s mrtvým tělem svatého Václava. Zvířata táhnoucí povoz se prý nechtěla pohnout z místa do té doby, než byli v nedalekém vězení osvobozeni nespravedlivě uvěznění lidé." (Wikipedia)  Postavena podle webu  nase-rotunda.cz na počátku 11. století, podle Wikipedie v 10.století.

Rotunda sv. Pankráce, Krušina, nyní kostel sv. Pankráce, Praha 4 - Původ v 11. století. Kostel několikrát přestavován. Zajímavost: trasa metra "C" vede pod kostelem jen v hloubce 15 metrů, proto musely být základy kostela zpevněny. 

Rotunda sv. Martina v Kostelci u Křížků - postavena okolo roku 1150 (polovina 12. století). Kousek od Kostelce u křížů jsem několik let projížděla při cestě ze Štiřína do Prahy a vždycky mi ta obec přišla malá a nevýznamná. Takže co by na takovém místě dělala rotunda?

Možná nám toto objasní i úryvek z Wikipedie a já už si rozhodně nemyslím, že by tenhle Kostelec byla obyčejná vesnice: "Založení obce se datuje od počátku prvního tisíciletí roku 922 strategicky na solné stezce spojující Středomoří s Baltem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 970 o dochovaném nejstarším místě v obci osadě Kalifáč, kde byla v raném středověku ohřívárna pro poutníky (Kalifáč od latinského calefacere - ohřívati se). V roce 992 v obci na vrchu pahorku položil základní kámen k rotundě sv. Martina svatý Vojtěch pocházející z rodu Slavníkovců, vděčný za to, že jeho družina čítající 12 členů zde bez úhony přežila, které zde zanechal na pouti z Říma, kde byl vyprosit postavení kláštera Benediktýnů na pražském Břevnově. Románská rotunda s cennými freskami, především malbou Matky Boží s Ježíškem ve zdivu, byla dostavěna v roce 1151. Roku 1264 byl přistavěn chrám k rotundě a roku 1350 byl celý komplex rotundy s kostelem uznán jako farní, tzn. se stálým místem kněze. Současně byla farnost rozšířena o okolní vesnice - Březek, Hlubočina, Volešovice, Štiřín, Nechánice, Pohoří, Skalka, Chotouň, Skuheř, Struhařov, Sulice, Těptín, Želivec, Nová Hospoda, Čakovice, Grybla, Turaně. Kostel měl ještě na počátku 20. století šest zvonů. Obec byla centrem náboženského života regionu. Kromě kostela a fary s farní školou, kam chodily děti z širokého okolí ze všech výše uvedených obcí, byla v obci do 20. století i židovská škola, ve které se začalo učit v roce 1750. Na severním okraji obce je židovský hřbitov s hroby ze 17. století, který byl pohřebištěm pro jihovýchodní region kolem Prahy." 

Moje poznámka k textu z Wikipedie - text zmiňuje solnou stezku, spojující Balt a Středomoří, ale internet zmiňuje, že Balt a Středomoří spojovala Jantarová stezka. Solná stezka spojovala Čechy s oblastmi, odkud se k nám dovážela sůl. Viz odkazy dole pod článkem.

Další zajímavost najdeme na serveru Hrady.cz:  Místo je mnohem starší, stála zde pravděpodobně dřevěná kaple. Podle pověsti založil první svatyni svatý Vojtěch, když se vracel z Říma s několika mnichy benediktýnského řádu. (Nasvědčuje o tom i název jedné části obce - Kalefáč či Kalifáč - z lat. Kalefacere - tak se právě nazývá období, kdy se sv. Vojtěch vracel z Říma přes Linec a Budějovice do Prahy s 12 benediktýny). Podle zvyklosti zůstali benediktýni zůstali v malé osadě nedaleko Prahy. Sv. Vojtěch se vydal do Prahy vyjednávat s tehdejším knížetem Boleslavem II. o založení prvního mužského kláštera (zal. 993 Břevnovský klášter ). Po roce se vrátil a našel zde své druhy živé a zdravé a tak na kopci položil kámen jako poděkování za šťastné shledání.... Benediktýni zde nejspíše založili malou kamennou svatyni. Ve 12. stol. Nechal dřívější kamennou stavbu přebudovat v rotundu děkan vyšehradské kapituly (úřad zastával v letech 1157-1171), která jakožto presbytář se dochovala do dnešních dnů. Je to jedna asi z 30 rotund, která se v Čechách dochovala..."  


Rotunda sv. Václava, Libouň - rotunda postavena asi na přelomu 12. a 13. století, někde se uvádí konec 12. století, jindy počátek 13. století. Písemné zmínky až z poloviny 14. století.


Týnecká rotunda, Týnec nad Sázavou - rotunda postavena asi v 11. století, oblast osídlena již v 8. - 10. století. Uvádí se podobnost týneckého hradu s chebskou falcí a je pravděpodobné, že hrad v Týnci patřil přímo panovníkovi.


Obchodní stezky, Solná stezka, Zlatá stezka, Jantarová stezka


MAPA
Rotunda Nanebevzetí panny Marie v Holubicích - rotunda sv. Víta na Pražském hradě - rotunda sv. Václava v Praze - rotunda sv. Pankráce - rotunda sv. Martina v Kostelci u Křížků - rotunda sv. Václava v Libouni

MAPA
Alternativní trasa: Holubice - pražský sv. Vít -pražský sv. Václav - sv. Pankrác - sv. Martin Kostelec u Křížků - sv. Václav Libouň - Benešov - Týnec nad Sázavou

Share
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky